close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Dany

25. února 2018 v 19:17 | ikarek |  Fotogalerie
 

Fáze měsíce

12. září 2016 v 2:06 | ikarek |  Fotogalerie

Fíkovník - Smokvoň

5. července 2015 v 11:37 | ikarek |  Rady a nápady

Fíkovník - smokvoň

Máte fíkovníky spojeny především se zeměmi jižní Evropy? Pěstovat je ale můžete i v našich zeměpisných šířkách. Poradíme vám, jak se o ně celoročně postarat, abyste se dočkali sladkých fíků i na své zahradě.
Pěstujte fíkovník smokvoň: jde to v nádobě i ve volné půdě
Fíkovníky (Ficus carica) se dají ve středoevropských podmínkách úspěšně pěstovat a není tak složité zařídit, aby přinášely chutné plody. Vysadit je můžete do dostatečně velkého květináče i do volné půdy do zahrady - tento způsob většinou přináší mnohem větší úrodu.

fikovnik_1.JPG

. Pro úspěch venkovního pěstování se doporučuji pořizovat jen nejodolnější odrůdy.
Přehled vhodných odrůd fíkovníků (Ficus carica)
odrůdamrazuvzdornoststručná charakteristika
'Bornholm'−20 °Cvystačí s malou vegetační sumou tepla
'Brown Turkey'−15 °Ctmavě červenohnědé plody
'Brunswick'−15 °Cchoulostivý na vlhčí klima, hluboce vykrajované listy
'English Brown Turkey'−20 °Codolný rzi, vhodný do našeho klimatu, odolný vlhku
'Hardy Chicago'−15 °Cplodný, rychle rostoucí, do náročnějších podmínek
'Marseilles'−15 °Cextrémně raný, zelené sladké plody dozrávají dožluta
'Pastiliere'−15 °CMéně vhodný pro naše podmínky, krásně sivě modré plody
'Romano Nero'−15 °Croste pomaleji, dřevo hůře vyzrává, tmavě modré plody
'Sal's'−15 °Craný, rychlý růst, vysoká plodnost, chutné plody
'Violetta Bayernfeige'−15 °Cmrazuvzdornost pod krytem uváděna až do −20 °C

Pěstování v nádobě

Fíkovník potřebuje vegetační klid, i když nemusí být příliš výrazný. Proto je při pěstování v květináči důležité zimovat rostlinu někde v chladné a třeba i temné chodbě při teplotě od nuly do deseti stupňů Celsia.
Nemáte pro zimní období dostatečně chladnou místnost? Nechte fíkovník alespoň co nejdéle venku, na balkoně nebo na zahradě. Mrazíky do minus dvou stupňů Celsia mu v žádném případě neublíží, vždyť odolné odrůdy vydrží venku i patnáct stupňů pod nulou a pod krytem o dost více.
Fíkovník letněte od jara do podzimu venku na zahradě. Zjara jej umístěte do stínu stromů, aby slunce nespálilo jeho citlivé listy. Nechcete-li květináč s fíkovníkem stěhovat , vyzkoušejte celoroční venkovní pěstování.
Pro oba dva způsoby platí, že během vegetace vyžaduje fíkovník dostatečnou zálivku, a to zejména při tvorbě plodů. Je vhodné i jeho přihnojování tekutými hnojivy v čtrnáctidenních intervalech.

Venkovní stanoviště

Fíkovníku vyberte v zahradě slunné místo s humózní, neutrální až zásaditou, dobře propustnou půdou. Obyčejně se můžete dočíst, že je nutné vysadit jej na chráněném místě, nejlépe nedaleko zdi na jižní straně domu, ale podle mých zkušeností to není nezbytné. Nicméně stanoviště by mělo být od severu chráněno proti zimním studeným větrům.

Jak na zazimování

Aby se fíkovník dal dobře zazimovat, formuji ho řezem, který zajistí, že příliš nepřeroste. Základem je vytvořit dobrý kryt s pevnou kostrou. Ta se dá zhotovit třeba z betonářského a vázacího drátu: zapíchněte křížem dva oblouky z betonářského drátu a svažte je k sobě vázacím drátem do jakési řídké klece.

fíkovnik2.JPG
Pro úspěšné zimování je důležitá pevná kostra krytu

Na takto vzniklou konstrukci navěste větvičky jehličnanů. Vznikne tak cosi tvarem podobného mongolské jurtě a stejně jako ona dokáže i tento kryt dobře ochránit proti mrazu. Před příchodem silnějších mrazů přes něj raději přehoďte ještě i černou netkanou textilii a její okraje přiložte kameny, aby ji nevzal vítr.

fikovnik3.JPG
Jehličnaté větvičky chrání fíkovník před výkyvy teplot

Pokud jsou opravdu velké mrazy a dostatek sněhu, přikryjte kryt fíkovníku ještě hromadou sněhu: z "mongolské jurty" bude rázem "eskymácké iglú", v němž fíkovník docela určitě nevymrzne. Protože má v zimě opadané listy, nepotřebuje světlo a neodpařuje tolik vody, takže mu ani zmrzlá půda okolo kořenů tolik nevadí.

fikovnik_4.JPG
Veliká peřina sněhu spolehlivě brání vymrznutí

Jaro je zrádné

Největším nebezpečím je pro fíkovník kupodivu jaro. Jakmile se začne objevovat silnější sluníčko, okamžitě sundejte tmavou netkanou textilii, aby se rostlina příliš neohřívala a nezačala rašit zbytečně brzy.
Pak by pozdní mrazík mohl mladé, právě narašené lístečky snadno spálit. Fíkovník, který je v dobré kondici, se s takovou situací sice vyrovná docela snadno a obraší znova, ale prožitý stav se projeví nižší, nebo ještě častěji vůbec žádnou úrodou.
Osvědčí-li se vám či vašim přátelům některá z odrůd tak, že ji budete chtít namnožit, zkuste to. Fíkovník doporučuji rozmnožovat vegetativně, tak spolehlivě zůstanou typické znaky jednotlivých odrůd. Můžete jej také nakopčit, pohřížit i řízkovat.
 


Pak mě suď

26. května 2015 v 12:57 | ikarek |  Oblíbené

Dřív, než mě budeš pomlouvat a soudit můj život : Obuj si moje boty a projdi moji cestu, projdi moji minulost, pociť moje slzy, zažij moji bolest, projdi roky, které jsem prošel já, zakopni na každém kameni, na kterém jsem zakopl já !
Za každým vstaň a jdi dál, tak jako já ! A až … potom … můžeš soudit moje chování a tvrdit, že znáš mě a … můj život …

Bahenní zahrada

6. dubna 2015 v 16:34 | ikarek |  Rady a nápady

Jak se tvoří bahenní zahrada

Uvažujete nad tím, že byste letos pozměnili podobu své zahrady a včlenili do ní zajímavý netradiční prvek, který ovšem bude působit přirozeně a půvabně? Máme pro vás tip: zkuste vytvořit bahenní zahradu. Jste-li majitelkem jezírka, můžete ji založit v jeho okolí.
Jak se tvoří bahenní zahrada

Co je to bahenní zahrada?

Že jste o ní ještě neslyšeli? Nejedná se o žádné bláto, které nacházíme po dešti v kalužích, ale o samostatně vymezené partie zahrady, kde jsou hlavním osazenstvem vlhkomilné rostliny. To, že je půda na vašem pozemku suchá na troud, není na závadu. Většina bahenních partií je totiž vytvořena uměle.
Bahenní zahrada neplní jen funkci estetickou, ale zlepšuje klima na zahradě a láká divoké živočichy. Takto vytvořená zahrada je buď přirozeným doplňkem vodních jezírek, nebo funguje jako samostatné zařízení.

bahenní zahrada.jpg
Bahenní zahradu lze vybudovat kolem jezírka, ale i tam, kde žádná vodní nádrž není

Doplněk jezírka

Bahenní zahrádka často bývá vybudována jako přirozená součást jezírka. Propojuje vodní nádrž s okolní zahradou tak, že okolí jezírka je osázené vlhkomilnými rostlinami. Při osazování bahenního záhonku jsou potřeba určitá opatření, aby rostliny nevysávaly vodu z jezírka.
Jakmile jezírko vytvoříte, ponechte fólii okolo delší, poslouží pak jako podklad pro bahenní rostliny. Kolem jezírka vytvoříme jamky o hloubce čtyřicet centimetrů. Do výšky třiceti centimetrů je naplníme půdou, zbylých deset centimetrů zabírá hladina vody.

kosatec.jpg
Kosatce patří k nejkrásnějším rostlinám

Jamky by měly být zapuštěné mírně pod úroveň okraje jezírka, aby se půda z nich nevyplavovala do nádrže. Vzdálenější části bahenní zahrady, které nezaplavuje voda, jsou vhodné pro vlhkomilné rostliny, například pro bohyšky či kosatce.
Tato partie je od jezírka oddělena hrází kamenů spojených maltou, aby rostliny neodčerpávaly vodu z nádrže svými kořeny. V těchto částech musí být dno fólie proděravělé kvůli odvodu přebytečné vody.

Samostatná bahenní zahrada

Pokud jezírko nemáte či jen toužíte po kusu zajímavě řešeného záhonku, vytvořte si partii s vlhkomilnými rostlinami. Hloubka samostatné bahenní zahrádky musí být nejméně čtyřicet pět centimetrů, nedochází tak k velkému odparu vody za větrného a slunného počasí. Půda by měla být výživná a propustná.

vodní rostlina.jpg
Vody nemusí být velké množství

Dno jámy vystelte polyetylenovou fólií, která má otvory a umožňuje postupné odvodňování. Na fólii nasypte vrstvu štěrku, do níž umístíte proděravělou kovovou trubku, jež ústí k přívodu vody.
V případě potřeby touto trubkou dodáváme vodu, a jelikož je ukotvená ve štěrku, nedojde k ucpávání dírek zeminou. Na kamínky navrstvěte kvalitní zeminu, kterou můžete vylepšit přidáním zetlelé organické hmoty. Do takto připraveného místa vysaďte vlhkomilné rostliny.

Přirozenost vítězí

Velikost bahenní zahrady by se měla přizpůsobit okolí - důležité je zachovat její přirozený vzhled. Stavte ji na nejnižším bodě zahrady, aby se při srážkách samovolně plnila vodou.
V případě malých zahrad je i malá bažina bez vlastní závlahy zvládnutelná a může být podle potřeb zalévána jen ručně. Velká bahenní dílka by však měla mít vždy závlahu. Při ručním zalévání bychom nedosáhli potřebné stálosti vody a bylo by to velmi namáhavé.

blatouch.jpg
Kámen doplňuje zádumčivost vodní hladiny

Čím osazovat?

Rostliny vybírejte z několika skupin podle jejich nároků na umístění. Bahenní rostliny jen občas a krátkodobě zaplavované vodou reprezentují blatouch, bezkolenec, kejklířka, kyprej, ostřice, pérovník, pomněnka, prvosenka, toulcovka a upolín.
Druhy, jimž vyhovuje hloubka vody do patnácti centimetrů, reprezentují kosatec, orobinec, ďáblík, potočnice, přeslička, rákos, šípatka, rozrazil, pryšec. Pro větší hloubku vody (zhruba patnáct až čtyřicet centimetrů) je vhodný leknín, skřípinec, stolístek, orobinec a jiné. Větší hloubky vody už se týkají opravdových vodních rostlin do zahradních jezírek, které vyžadují složitější péči.

žabka.jpg
Bahenní zahrádka představuje dobrý způsob, jak k sobě můžeme nalákat užitečné živočichy

Každý jistě ocení na své zahrádce jisté zpestření a vodní záhonek vám ho zaručeně poskytne. Jeho vytvoření není složité a paleta rostlin, jež mají rády vlhko, je široká. V neposlední řadě nalákáte na zahrádku živočichy, jejichž domovem je právě vodní prostředí.

Pěstování bonsají na záhoně

30. září 2014 v 19:08 | ikarek |  Bonsaje

Jak pěstovat bonsaje na záhoně, jak je stříhat a tvarovat?

Bonsaje z mrazuvzdorných dřevin lze pěstovat celoročně venku, a to nejen v miskách, ale i na záhoně. Jak se tento způsob liší od pěstování v nádobách?
Pokud se o bonsaje nemůžete starat každý den, můžete je částečně nebo celoročně pěstovat ve volném záhonu. Záhonové pěstování je vhodné pro všechny druhy domácích i introdukovaných (zavlečených) dřevin a můžete jím dosáhnout velmi dobrých výsledků.

Začínáme s pěstováním bonsají na záhoně

  • i
    Pokud bonsaje sázíte na jaře či na podzim, je procento jedinců, kteří se ujmou, velmi vysoké.
    Stromkům, které najdete v přírodě, nejprve zkraťte kořeny- pryč musí všechny kořeny poškozené, spletené a zejména takové, které rostou kolmo dolů, ty určitě vystřihněte úplně.
  • Ostatní, zdravé kořeny zkraťte o polovinu. Nadzemní část stromku upravte podobně.
  • Pro začátek tvarujte stromky ve vzpřímeném stylu. Snažte se, aby měl stromek větve rovnoměrně rozložené po obvodu kmene. Zahušťující, nad sebou rostoucí a křížící se větve odstraňte zcela. Terminál zakraťte asi o čtvrtinu nad pokračujícím pupenem.
  • Takto upravené stromky pak vsaďte do polostínu na čistý, dobře zrytý záhon. Stromky nevysazujte příliš hustě, abyste k nim měli dobrý přístup.
bonsaj na terasovitém záhoně
První dva roky se stromky nehýbejte, pouze řezem tvarujte korunku. Po této době, nejlépe zjara před rašením, stromky vyryjte a opětovně seřízněte kořeny. Budete velmi překvapeni, jak kořenový systém za tu dobu zmohutněl. Cílem řezu je vytvarovat hustý kompaktní bal s kořeny blízko u kmene, který se rozprostírá spíše do stran než dolů. Upravte i korunku a můžete ji již začít tvarovat speciálním drátem určeným pro bonsaje.

Tvarování bonsají s pomocí drátu

  • Větévky ohněte do vodorovné polohy a drátkem je vytvarujte tak, aby nebyly přímé, ale lehce zvlněné. Nezapomeňte opět zastříhnout terminál.
  • Upravené stromky vsaďte zpět na dobře prorytý, případně kompostem obohacený záhon a dobře je zalijte.
tvarování bonsaje drátem
Větvičky můžete tvarovat i provázkem, výborně se jím ohýbají větévky a nehrozí zaříznutí do sílící větévky jako u drátu. Provázky na vyrytém stromku přichyťte ke kořenům, je to lepší než do země zapíchnuté kolíky, které pak vadí při pletí. Tento postup opakujte každé jaro. V průběhu roku nezapomínejtekontrolovat dráty či provázky. Pokud se začínají zařezávat do větviček, úvazy odstraňte, nebo je převiňte o kousek vedle.
vzrostlý bonsaj na pozadí velkých stromů

Pěstování na záhoně má své výhody i nevýhody

i

V červnu a v červenci můžete u javorů nůžkami odstříhat listy bez řapíků, vytvoří se nové malé svěží lístky, podobný efekt vyvolá i zakrácení listů na polovinu.

Bonsaje pěstované záhonově mají svá specifika oproti těm, které pěstujeme v misce. Rostou daleko rychleji, proto je nezbytné stromky každým rokem vyrýt a radikálně prořezat kořeny. Pokud byste na to zapomněli, mladé letorosty by silně bujely, což by mohlo celý stromek zcela znehodnotit. Jestliže se letorosty objeví, odstraňte je na větevní kroužek. Naopak výhodou záhonového pěstování je, že zcela odpadá práce se zazimováním, není potřeba žádné nakrytí bonsají.
Stromky při záhonovém pěstování vyžadují v průběhu roku jen minimum péče, při suchu jim ale poskytněte zálivku. Přihnojení není vyloženě nutné a určitě bonsaje nikdy nepřehnojujte.

Javory

30. září 2014 v 19:05 | ikarek |  Bonsaje

Javory obarví zahradu

Okrasné javory na zahradu patří. Pěkné jsou celý rok, podzim pak bude díky nim barevný a prozářený. Podzimní zahrada s javory vás nabije pozitivní energií. Žádný jiný druh stromu nenabízí takovou rozmanitost a množství okrasných forem různých barev a velikostí. Malý javůrek se vejde i na terasu!
Přibližně 150 druhů javorů roste v Evropě, Asii, Číně, Japonsku, Americe i v Africe. Dorůstají výšky od 1 až do 30 metrů. Jsou to opadavé, zřídka stálezelené vysoké, i nižší, keřovitě rostoucí stromky. Jejich koruny a olistění jsou okrasné již samy o sobě, navíc byly vyšlechtěny do ještě výraznějších barev a atraktivnějších tvarů korun i listů. Některé se fantasticky zbarvují až na podzim, jiné jsou barevné celoročně. Javory svědčí zahradě od jara do podzimu, jako všechny dřeviny. Podzim pak bude díky nim naprosto nezapomenutelný a nádherný.
javor japonský (Acer japonicum, syn. Acer shirasawanum)

Okrasné dřeviny pro malé zahrady

Pro menší a středně velké zahrady jsou ideální méně vzrůstné druhy či kultivary javorů, například javor dlanitolistý (Acer palmatum), javor japonský (Acer japonicum, syn. Acer shirasawanum), javor ginnala (Acer ginnala), javor polní - babyka (Acer campestre),javor mléčný - mléč (Acer platanoides) a jiné. Svůj růst zastaví ve výšce dvou až pěti metrů podle druhu a kultivaru a nemusíte se nijak krotit.
  • Javory vyžadují světlé stanoviště. Některé kultivary, zvláště pestrolisté, však nesnášejí přímý sluneční úpal, který způsobuje zasychání špiček listů, proto je pro ně vhodné přistínění, zvláště v mládí.
  • Svědčí jim vlhký vzduch, například v blízkosti zahradního jezírka.
  • Nejlépe se jim daří v úrodné, středně těžké půdě. Mají dobrý kořenový systém, díky čemuž se některé javory používají také ke zpevňování svahů i jako dřeviny k rekultivacím.

Javory pro všechny milovníky hřejivých barev!

Javory jsou jedny z nejrůznorodějších stromů co do výšky, tvaru koruny i rozměrů a tvarů listů.

Zářivé listy

Nejvýznamnější je estetický účinek listů, zvláště jejich překrásné podzimní zbarvení v tónech žluté, žlutooranžové, oranžové, červené až karmínové. K tomu se přidávají atraktivní, často složitě dělené tvary listů.

Ozdobná kůra

Některé druhy javorů mají mimořádně dekorativní také kůru, jako například javor vlasonohý, kapadocký, Davidův, hrubý, montpelierský-francouzský, pensylvánský,rezavožilný a další. Větvoví a zvláště jednoleté výhony vynikají u řady druhů barvou v tónech zelené, žlutozelené, žlutočervené, růžově červené, červené, temně nafialovělé nebo našedlé.
javor japonský

Zajímavé tvary

Také vzhled korun je různý − od kulovitých přes pyramidální, deštníkovité i sloupovité. Díky tomu můžete javory kombinovat nejen co do výrazných barev, ale pracovat s nimi i jako s žovými plastikami. jejich tvary jsou originální a nevšední, ale zároveńb přirozeně působící, narozdíl od různých tvarování řezem.

I javory krásně kvetou a plodí

Květy, sestavené do lat, hroznů nebo chocholíků, mají pěti nebo čtyřčetné okvětí v barevných tónech zelené, zelenožluté, žluté, ale i načervenalé, červené až hnědozelené. Vykvétají před rašením listů nejčastěji v dubnu až květnu, někdy i dříve. Kvetou až ve vyšším věku, přibližně ve stáří 20 let a více.
U některých druhů působí velmi dekorativně i plody (okřídlené dvojnažky), které mohou být žlutobílé, načervenalé až červené, světle zelené nebo hnědé, sestavené podle typu květenství do delších či kratších hroznů nebo svazečků. Někdy drží na stromech i přes zimu po opadu listí.

Javor dlanitolistý, krasavec první třídy

i
Javor dlanoitolistý nejlépe roste v rašelinohlinitých půdách. vyhovuje mu polostín a vlhčí vzduch.
Nejznámější a v zahradách nejpěstovanější je javor dlanitolistý pocházející z Japonska, Střední Číny a Koreje. Jedná se o jeden z nejkrásnějších listnatých stromů, čehož využili šlechtitelé a rozvinuli druh do ještě fantastičtějších barevných forem a tvarů.

Využití okrasných javorů: do alejí i na skalky

  • i
    Zdravě rostoucí javory dokážou poměrně rychle a dobře maskovat nevzhledné objekty, plnit funkci větrolamu a zachytávače prachu a exhalací
    Vzrůstné, stromovité javory se vysazují na světlé stanoviště jako působivé solitéry, do skupin, jako kulisy, ale i do alejí a stromořadí. Jsou vynikající jako větrolamy, protože dobře kotví v půdě.
  • Méně vzrůstné javory, zvláště dlanitolisté, se hodí jako solitéry do trávníku, poblíž cest a pěšinek, do předzahrádek, ke vchodům do domu, do vřesovišť, k jezírkům a jiným vodním plochám, ale i do skalek či květinových zídek.
  • Javory jsou také velmi vhodné a oblíbené jako kontejnerové rostliny do přenosných nádob, ve kterých mohou zdobit i terasy a balkóny, krásné jsou i jako bonsaje.
  • Pro tvarovaný živý plot lze použít javor babyku.

Zazimování bonsají

30. září 2014 v 19:04 | ikarek |  Bonsaje

Jak pěstovat a zazimovat bonsaje v miskách?

Bonsaje vytvořené z našich původních druhů dřevin vydrží venku po celý rok. Ovšem kořeny by v malé misce snadno promrzly, pokud bychom nádoby před mrazem neochránili. Podobně i letní zálivka musí odpovídat specifickým požadavkům bonsají…
Bonsaje jsou velmi krásným koníčkem a propadnout mu je skutečně snadné. Hned na začátku vás ale možná zaskočí několik nepříjemností. Zdánlivě problematické může pěstování bonsají být, když u stromků nejste dennodenně. Stromky v relativně malých miskách totiž potřebují opravdu pravidelnou péči, a to zejména v letním období. Kořenový bal se rychle zahřívá a prosychá a zálivka je tedy nutná opravdu téměř každý den. Vzhledem k tomu, že trvalé ponoření bonsaje do nádoby s vodou jí pomůže maximálně k rychlému uhnití kořenů, nikdy tento způsob nepoužívejte.

Ze záhonu do misky

Pokud pěstujete bonsaje na záhoně, lze je kdykoliv přenést do misky. Vždy je lepší začít s miskou větší a postupně ji zmenšovat. Při pěstování v misce se bonsaje vždy kotví drátem. Stromek můžete při jarním vyrytí přesadit do misky, příští rok jej vrátit na záhon a do misky umístit třeba jiný exemplář.
mech na povrchu substrátu je třeba rosit
Povrch substrátu v misce se často pokrývá polštářky mechu, což vypadá velmi přirozeně, ale podmínkou hezkého zeleného vzhledu mechu je pravidelná zálivka a mlžení.

Jak zabránit promrznutí nádob?

Pokud pěstujete bonsaje celoročně v miskách, musíte je před příchodem zimy i s miskou zapustit do země. U choulostivějších druhů, jako jsou třeba japonské javory, se vyplatí přezimování ve studeném pařeništi či zahloubeném záhonu. Místo pařeništních oken použijte netkanou textilii nebo rákosové rohože. A pozor, výpěstky musí mít i v zimě dostatek vláhy, nezapomínejte tedy na zálivku.
opadavé bonsaje jsou krásné i v zimě

Bonsaj na balkóně

Klasické dilema nastává, jezdíte-li o víkendu na chatu a zbytek týdne trávíte ve městě. V takovém případě je vhodnější přestěhovat stromky do místa trvalého pobytu, kde se s nimi můžete těšit mnohem častěji. Podmínkou ovšem je dostatečně velký balkon s vhodnou expozicí - to znamená s východní, případně severovýchodní orientací, kde nebudou výpěstky trpět nadměrným sluncem a vedrem. Trvale osluněné balkony uprostřed zástavby nejsou vhodné, stromky trpí suchým vzduchem a kromě prosychání se často připojí i škůdci.

Pěstování bonsají ze semenáčku

30. září 2014 v 19:01 | ikarek

Jak vypěstovat bonsaje ze semenáčku

Pokud se vám líbí bonsaje a rádi byste je pěstovali venku, z našich druhů dřevin, pak právě přišel váš čas. Podzim je ideální nejen pro kochání se barevnou proměnou vzrostlých listnatých stromů, ale i pro hledání malých semenáčků pod jejich korunami. Vytvořte si z nich vlastní bonsaj
Semenáčky listnatých i jehličnatých stromů, které uvízly ve spárách chodníků a na podobných extrémních místech, jsou jako základ budoucích bonsají ideální. Na stanovištích, kde rostou, by neměly šanci na další život, ale už se začaly adaptovat na skromné podmínky. Zrovna tak lze ale bonsaj úspěšně pěstovat a tvořit ze semenáčku zcela běžného, který najdete pod stromy na zahradě, nebo jste si jej vypěstovali ze semen. Ke sbírání semenáčků z lesa je třeba povolení lesní správy - pravda je, že na mnoha místech zde najdete husté shluky malých sazeniček, ze kterých může přežít jen velmi malá část.
bonsaj - bříza

Vyzvedávání semenáčků z přírody

  • i
    Při dobývání rostlin je třeba zachovat kořenový bal, mělo by na něm zůstat co nejvíce zeminy. Kořeny navlhčete, obalte vlhkou tkaninou a vložte do tašky či vhodné nádoby, v níž rostlinu bez poškození přepravíte.
    Na sklonku léta, v září, je vhodný čas k přesazování jehličnanů - a tedy i jehličnatých semenáčků z přírody pro pěstování bonsají.
  • S vykopáváním a přesazováním listnáčů je vhodné počkat na plné vybarvení či počátek opadu listů, většinou během října.
V Asii má dlouhou tradici i vyhledávání již starších sazenic, které jsou extrémními podmínkami či okusem zvěří ji přetvarovány přírodou. V tomto případě je však přesazování mnohem obtížnější, hrozí úhyn stromku. Musí se provádět postupně. Mnohé stromy také koření ve velké hloubce, která často přesahuje výšku stromu (například dub). Mělký kořenový systém, který usnadňuje přesazování starších sazenic, má například smrk.

Co se sazeničkami doma?

  • Odstraňte polámané kořeny a případně prostříhejte nadzemní část.
  • Sázejte do připravených nádob.
  • Substrát použijte nejlépe stejný, ve kterém sazenice rostla. Na dno nádoby přidejte drenáž ze štěrku, keramzitu, kamínků.
  • Rostlinu po zasazení důkladně zalijte a umístěte asi na měsíc na místo chráněné před přímým sluncem.
  • Každý den ji zalévejte, za vyšších teplot můžete bonsaj několikrát za den rosit.
bonsaj - japonský javor
Rostliny z přírody není vhodné sázet ihned do malých bonsajových misek. Byl by to pro ně příliš velký šok. Nejlepší je zasadit je do dostatečně velkého květináče, kde do zimy zakoření, a další úpravu vzhledu budoucí bonsaje a její přesazení do misky odložit na jaro příštího roku. (Výjimkou jsou právě semenáčky z extrémních stanovišť, jako je spára chodníku, které již mají kořenový bal velmi utištěný. Ty snesou nádobu menší).

Jak druhy jsou vhodné pro bonsaj?

Z našich stromů a keřů můžete vyzkoušet v podstatě cokoli - bonsaistika je v tomto velmi napínavé a objevné dobrodružství.
Osvědčený je například dub zimní a letní, buk lesní, bříza bělokorá, javor klen, mléč a především babyka. Z jehličnanů je vhodná borovice kleč, ale i borovice lesní a další druhy. Bonsaje samozřejmě můžete pěstovat i z okrasných dřevin, jako jsou například japonské javory, nebo zimostráz (buxus).

Japonská zahrada

30. září 2014 v 18:59 | ikarek |  Bonsaje

Japonská zahrada vnáší do života klid

Japonské zahrady představují jeden z nejoblíbenějších zahradních stylů vůbec. Čistota, elegance a smysl pro kompozici ve spojení s hlubokou duchovní myšlenkou povyšují japonské zahrady mezi umělecká díla. Nechejte se inspirovat...
Počátky japonských zahrad spadají již do 6. století, kdy bylo Japonsko ovlivněno čínským vzorem. Japonci sice převzali čínskou myšlenku, ale původní vzor přetvořili a dovedli jej k dokonalosti. Zahrady nejprve vznikaly při městě Kjóto a postupně se rozšiřovaly po celém Japonsku. Ve středověku se japonské zahrady diferencovaly podle funkce do několika základních skupin: zahrady meditační, čajové, suché, parkové a rezidenční.
japonská zahrada
Naučit se japonskému umění tak, jako je ovládají mistři japonského zahradního umění, je velmi složité. Prazáklad vychází z hluboké filozofické myšlenky, že každý kámen, větvička, voda nebo písek mají svůj význam. Nic není nahodile položeno a vše podléhá daným pravidlům. Celý svět je ale japonskými zahradami fascinován a snaha o adaptaci je patrná. Japonští zahradníci a architekti působí po celém světě a nádherné zahrady tak vznikají i v jiných zemích - ovšem ne každý si může takového odborníka dovolit. To však neznamená, že japonskou zahradu mít doma nemůžeme. Nejjednodušší cestou, jak si vytvořit zahradu v japonském duchu nebo alespoň japonský koutek, je stylizace do evropských podmínek. Určitě se ale vyplatí předem se s japonským uměním seznámit alespoň prostřednictvím knih nebo internetu a vycházet ze základních pravidel. Povíme si nyní, které prvky jsou pro japonské zahrady nezbytné a jak jich využít.
Voda by neměla chybět v žádné japonské zahradě.

Voda

Voda by neměla chybět v žádné japonské zahradě. Jezírka se symbolickými ostrůvky, prameny, potůčky, vodopády či můstky, to vše k japonské zahradě neodmyslitelně patří. Vodní plochy jsou často doplněny dřevěným či bambusovým můstkem, ze kterého je možné pozorovat rej barevných koi kaprů, nebo obdivovat krásu rozkvetlých leknínů.

Písek, štěrk a kámen

Tam, kde není možné z nějakého důvodu vytvořit vodní plochu, je vodní hladina symbolicky nahrazena jemně uhrabaným štěrkem nebo pískem. Přirozeně působí plochy říčních oblázků, drobných kamínků a bílých písečných polí, i když jsou rafinovaně vytvořeny člověkem.
V Japonsku jsou velmi známé i tzv. karesansui - suché zahrady, v nichž není vůbec žádná vegetace ani voda. Nahrazuje ji bílý, dekorativně uhrabaný písek, představující mořské vlny. Pečlivě naaranžované kameny vybraných tvarů pak zase znázorňují hory, ale třeba i vodopády.
suchá zahrada - karesansui

Rostliny

Japonské zahrady nikdy nehýří škálou barev. Podle japonských mistrů má zahrada navozovat klid mysli a pestré záhonky naopak vytvářejí chaos a neklid.
  • Barvy do japonské zahrady vnášejí kvetoucí azalky a sakury a také japonské javoryzejména s odlišně zbarvenými listy.
  • Z květin najdeme trvalky, jako jsou kosatce a lekníny.
  • Oblíbeným prvkem japonských zahrad je i bambus.
  • Velmi charakteristickým znakem jsou také bonsaje.
Miniaturní stromky ale nemusí doplňovat zahradu jen v nádobách, miniaturizace se týká i volně rostoucích dřevin. Často najdeme tvarované jehličnany, zejména borovice a jalovce, či pravidelně bochánkovitě sestříhané azalky.
japonská zahrada

Zahradní doplňky

Lucerny, můstky, nádoby na vodu, pavilonky, altánky či lavičky japonskou zahradu doplňují, nikdy je ale nepoužívejte nadměrně. Jejich úkolem je celkový dojem doladit a podtrhnout. Japonská zahrada se nemůže stát sbírkou doplňků.
Charakteristickým prvkem jsou i tzv. šlapáky - ploché kameny, které slouží místo cestiček. Najdeme je v trávníku, štěrku i ve vodě, zajímavé je, že cesta japonskou zahradou téměř nikdy nevede rovně. Důvodem jsou staré japonské legendy a mýty, podle kterých zlo nikdy nejde přímo za svým cílem, stejně tak jako dobrá myšlenka si nachází cestu oklikou. Druhým důvodem pak bylo estetické navození pocitu dálky, které docílíme právě obloukovitě vedenými cestami.
Dalším typickým prvkem japonské zahrady jsou lampičky typu rankei z šedé žuly. Zvláště působivé jsou v noci, kdy se v nich mihotá plamének svíčky.

Půvab dokonalé rovnováhy

Je třeba si uvědomit, že základním prvkem všech japonských zahrad je pojetí lidské rovnováhy. Velikost, tvar a umístění všech ozdobných předmětů japonské zahrady jsou pečlivě zvažovány s cílem vytvořit prostředí, které je nejen estetické, ale zároveň i funkční.
Každá japonská zahrada je originál, který představuje trojrozměrný obraz přírody.
  • Důležité také je, aby zahrada byla stále půvabná, bez ohledu na roční období, tedy nejen na jaře či v létě, ale i na podzim a v zimě.
  • Japonská zahrada musí být trvalou harmonií světla a stínu.
  • Velký význam v ní má také asymetrie. Asymetrické uspořádání rostlin i kamenů vychází z čísel tři, pět a sedm.
shishi-odoshi, plašítko na jeleny
Shishi-odoshi (v překladu strašák na jeleny) je dalším typickým prvkem japonské zahrady. Když se výkyvná bambusová trubka naplní vodou, převáží se a prázdná se opět napřímí. Toto bambusové klepátko mělo plašit jeleny, zajíce a jinou zvěř, která by mohla na zahradě škodit. Z bambusu jsou i naběračky na čerstvou vodu.

Živé obrazy a sochy

Japonské zahrady působí dojmem stálosti a věčnosti. Jsou komponovány pro pohled z okna, dveří nebo zastřešené dřevěné terasy. Průhled oknem pak působí jako zarámovaný obraz krajiny. Kamenné kompozice, jezírka a dřeviny jsou dokonalým estetickým ovládnutím prostoru.
pohled do japonské zahrady
Asi největším uměním při kompozici japonské zahrady je vytváření kamenných seskupení, která jsou osázena různými dřevinami, keři či bambusy. Tyto sestavy vytvářejí jakési živé sochy, které se časem proměňují.

Kam dál