close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Láska a život

20. září 2007 v 2:59 | ikarek |  Poezie

BUĎ VÍTÁN

Den krásný právě přichází
s nocí černou,krut vede boj
hvězdy jak svíce zhasíná,
a slunce , obléká svůj kroj.
Buď proto vítán na této zemi,
planetě paprsky obestřené
tam ,kde je láska bezmezná ,
a cesta jejíž je nekonečná.
,,Životem procházíš,ale láskou žiješ."

JEN PÁR SLOV

Krátce chtěl bych říci jen,
každá otázka,jak noc a den
v soumraku i za svítání,
zatím vším ta pravda není,
ctěte více, život pro lásku
mějte pro ni pochopení,
jaký dar dát člověku
a budoucímu pokolení,
Veselé a šťastné Vám
přeji nejen svátky,
však i dny všední ať nám
více nesužují zmatky,
chtěl bych popřát všem,
jedinečný každý den.
,,Život je jídlo,které jíme,
láska koření,jímž jej ochutíme."

CESTA DO ŽIVOTA

Přijď za mnou cestou z červánků,
ve třpytu rosy své kroky smoč,
a jen svůj úsměv věnuj pro lásku
směle do života mého vkroč.
Neříkám ta slova jenom planě,
život není jen pouhý sen,
mé tajemství lásky nevídané,
poznej již,ten pravý den.
Přijď za mnou v nočním svitu
jen za doprovodu měsíce,
srdce své otevři nejen světu
však i tomu,kdo tě miluje.
Dej se tou cestou všech cest,
jedinou poskládanou z hvězd,
zavři oči a nech se vést
svému cíli dojdeš - jen věř.
,,Kdo nechce druhé chápati,
nemůže chtít býti pochopen."

ZNÁM

Znám ten krásný den,
jenž stromy probouzí,
zajde měsíc a slunce,
paprsky první rozsvítí.
Znám ten šťastný den,
kdy laně začnou pít
a první kapičky rosy,
se v trávě rozzáří.
Znám to štědré jitro,
kdy tvorstvo počne žít
v modři jen zlaté slunko
co vnuká květům smích.
Jak překrásný jest život,
a čím vším zajímavý svět,
už i malé pilné včeličky,
každičký navštěvují květ.
Však jak jen je to těžké,
jaký najít vhodný lék,
aby se na nás nikdy více
nerozzlobil tento svět.

Pojďme žít v lásce jen,

svým srdcem žít svůj sen,
vždyť je to naše matka,
naše matka - naše zem.

PRAMENY ŽIVOTA

Prameny k nebi tryskají
a voda bílá padá v hloub,
zemské to žíly v síti
jen chtíc ji obejmout.
Zbarvení v záři světla
svou mocnou silou vládnou
o kameny tříštící se hnedka
kam oči mé nedohlédnou.
Koryty roklin tekou tiše
šumem ptákům vypráví,
jak hledět by chtěly z výše
a kdo otázky jim zodpoví.
Vše stvořeno jest mocí,
zadán směr a poslání,
kde osudy se jednou protí
se nikdo nikdy nedoví.
,,Najdi si svůj svět, ničehož není hned,
ani lásky věrné,ani krásy nesmírné."

SVÍTÁNÍ

Svítá a již den se probouzí,
z temného objetí chladu noci
poslední hvězda nebe žhnoucí,
již uhasíná světlem kdesi.
Svítání přichází a den se vrací,
paprsky slunce už zasáhly zem,
ze spánku probudit se nás snaží
,,Procitněte'' zhaste již svůj sen.
Den se vrací při zpěvu ptačím,
za třpytu rosy v mlhavé trávě
doufajíc,že východ slunce stačí,
z lože derou se všichni dravě.
Svítání nezmeškat je cílem,
všech kdož tuto zemi sdílí,
vrcholky hor i moře věz,
tu krásu v svém nitru cítí.
,,Duše a mysl jsou věčné,
to jen tělo pod tíhou hříchů stárne.''

OKAMŽIK ZVRATU

Ve skrze jasu,člověk
s tváří svou maskou
v náručí světa i nevděk,
zahrává si s láskou.
V objetí stínu,je člověk
s trápením svým napospas,
v nitru svém malý snílek
bdící,až přijde pravý čas.
Vzdálený cílům,je člověk
osobnost krátkého života,
okamžik zvratu jest zítřek
kdy skončí prokletá samota.
Beznaděj citů svých vůlí
vždy ovládat tíhu pravdy,
útěky z hlubokých tůní,
člověka souží navždy.
,,Hlavní příčinou všech nesnází
je vždy jen sám člověk.''

PANE

Já vzdávám se tobě do rukou,
do rukou osudů svých,
veď dál kroky mých činů,
kontroluj ústům smích.
Následuj kroky mého konání
pronikejni do jen do mých snů,
rozsuď pak pocit mého jednání,
buď strážcem všech mých dnů.
Vracej se tajně do mých vzpomínek,
tajně přetínej jejich sled,
vyvaruj hlavu zlýchchmurných myšlenek
jak voda,když mrzne v led.
Požehnej činům člověka,
odpusť mu jeho viny,
vždyť je jen malá figurka
na této naší krásné zemi.
,,Život nabývá na spravedlnosti
většinou nespravedlností.''

VODA

Když v nebi pláčou
svojí vláhou rosí zem,
kapky,jak slzy svojí dávkou,
tak koření nám každý den.
Mocný to živel se snáší,
planetě dává pít,
život ji vnuká i stáří
a jakoby zlo chtěl smýt.
Smyslná hudba kapének
přebírá svoji vládu,
šumící v tepnách řek
svou moc skrývá v oceánu.
,,Celý život hledáme to,
co svým nezájmem ztrácíme."

co svým nezájmem ztrácíme."

,,Ani to co přichází na konec,
nemusí být to poslední.''

MODLITBA

Dej nám tepla srdce
z duše nitra svého,
stiskni naše ruce
chraň nás všeho zlého.
Dopřej lásku věrnou,
a citům mocnou sílu,
ochraň mysl křehkou,
kdož míří v tvoji víru.
,,Přej i jiným to,co oni ti nepřejí.''

BUĎ SÁM SEBOU

Kol břehu řeky šumící,
naslouchej krokům svým
a hledě jak se míjí
a kde jen završí svůj cíl.
Tápaje v hloubi myšlenek
své představy již znáš,
nedej se zmásti navenek
jdi jen tam, kam máš.
Srdce tvé ti napoví
a rozum dodá sílu,
však hlavu nevěš,kdopak ví,
kde má svoji míru.
Nech se unést kroky svými
a najdi správnou cestu,
přemítáním nad chybami,
jen můžeš dojít k třesku.
Konej jen to co cítíš,
v co věříš,že tě povede
a nechtěj skončit v sítích,
zajmutý sám do sebe.
Jednou dojdeš cíli svému
a poznáš všechna příkoří,
jež dovedla tě právě k němu,
vždyť ani oheň věčně nehoří.
,,Najdi v svém nitru to nejcennější,
je to to největší bohatství,které máš.''

ŽÍT

Život svůj já s láskou,
svěřil jsem tobě do rukou
a prstenem pečetím ten slib,
srdce mé budíš ti zárukou,
jen pro tebe chci dál žít.
A Tebe teď žádám o odpověď,
jestli jen se mnou chceš být,
zdali jen nás dvou bude svět,
v němž budem se navzájem ctít.
,,Domov je místo,kde jsem vítán.''

SVĚTÁK

Jsem jaký jsem,
však ale jsem to já,
malý snílek každým dnem
a čekajíc co svět chystá.
Snad jen život plný strasti,
však jsem to stále já,
s ošatkou plnou bolesti,
s otázkou co přijde dál.
Nik mi nedá odpověď,
možná: ,,žij jak umíš,
svět je samá havěť,
obrň si svůj krunýř.''
,,Nebudeš - li chtít žít tak jak žijí jiní,
budeš jen vyvrhel,už proto,že jsi odlišný.''

SRDCE

Srdce své,
já svěřil do ochrany kráse,
daru světa a tepla slunce,
do rukou bohů života,
do rukou,
kde nevítězí temnota,
životu kouzel,vůní a barev,
před čím
co jiný padá mrtev,
omámen klaním se,
nad těmi poklady,
srdce já svěřil jsem,
do rukou přírody.
,,Neříkej slova zklamání,
každé z nich bolest znamená v srdci mém.''

VNES DO MĚ SVĚTLO

Dej lásku mým citům,
vnes úsměv do mých rtů,
vzbuď mé touhy všem dnům,
jež chtěli by mnoho životů.
Dopřej lásku mojí duši
jež samotou jen tkví,
kdo víc než srdce tuší
o té bolesti vše ví.
Dopřej lásku mému tělu,
o nic víc tě nežádám
nenech probudit se žalu,
to jediné já přání mám.
Dopřej mi lásky jen trochu,
slzy mé vyschnout nech,
do jezera mého spěchu,
trochu lásky,něhy vnes.
Probuď v mém srdci světlo
a nenech mě zapomenout,
kde jen najdu tě má lásko,
jenom za tebou chci já plout.

OBDIV

Mám rád tvůj úsměv,oči tvé,
bezradný výraz v tváři zasněné,
tajemství sladkých polibků,
něžné pohlazení vůní květů.
Omamný parfém rozkvetlé louky,
ladný jak pohyb tvojí ruky,
vlasy zpřeházené vánkem,
nad vší krásou stojímš zmaten.
Brány lásky otevřít já chtěl bych
a vnímat všechny vjemy,
odhodit všechen svůj ostych
a plně nést lásku na této zemi.
,,Srdce nejvíce sužuje Láska nevidomá.''

ÚTĚK

Pod ochranou letního deště,
utíkám lásko má za tebou,
najít tě ve velkém městě,
je mou touhou velikou.
Teď před tebou tu stojím,
kapky nám stékají po tváři,
voda smývá hříchy,se bojím
v jaké se naskytneš cizí moci.
Slova úst tvých:,,Vrať se zpět.''
není tu místa pro tebe,
slůvka tvá:,,Najdi si svůj svět.''
hledej jinou pro sebe.
Věřím však v jediné bohatství,
jež nejcennějším v tomto světě,
toužím po jediném květenství,
teplo tvé lásky v chladném létě.
,,Není nic důležitějšího než naše láska,
ta nás posiluje a léčí.''
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama